Svářecí elektrody

1. Rutilová elektroda

• Potažená rutilovým obalem, který obsahuje oxid titaničitý.
• Výhody:
  • Snadné zapalování oblouku a jeho stabilita, což je ideální pro začátečníky.
  • Méně citlivá na vlhkost, elektrody lze snadno skladovat.
  • Vytváří hladký svar s dobrým vzhledem a minimální struskovou vrstvou.
• Nevýhody:
  • Není vhodná pro svařování tlustých materiálů nebo ocelí s vysokým obsahem uhlíku.
  • Nižší mechanické vlastnosti svaru než u bazických elektrod.

2. Bazická elektroda

• Potažená obalem s vysokým obsahem uhličitanů a fluoridů, které poskytují tzv. bazický (zásaditý) povlak.
• Výhody:
  • Lepší mechanické vlastnosti svaru (vysoká pevnost, houževnatost), díky čemuž je vhodná pro náročné konstrukce, například tlakové nádoby nebo mosty.
  • Vysoká odolnost proti praskání a schopnost svařovat oceli s vyšším obsahem uhlíku.
• Nevýhody:
  • Obtížnější zapalování oblouku, a proto je vhodnější pro zkušenější svářeče.
  • Vyšší citlivost na vlhkost – elektrody je nutné před svařováním vysušit, jinak může dojít k poruchám svaru.

Která je lepší?

Bazické elektrody jsou považovány za lepší z hlediska mechanických vlastností svaru, zejména v náročných podmínkách a při svařování silnějších materiálů. Na druhou stranu, rutilové elektrody jsou vhodné pro běžné svařování, snadněji se používají a dávají esteticky hezčí svary s méně náročnou přípravou.